S blížícím se datem příjímacích zkoušek, případně zveřejnění jejich výsledků, je vhodné vědět, jak velká je šance na přijetí u různých oborů. Tento příspěvek pokrývá pouze prezenční formu studia a zaměřuje se hlavně na jednoobory. Šance na úspěch v porovnání s kombinovanou formou studia nebo dvouoborů závisí na jednotlivých školách, například na Palackého univerzitě v Olomouci je obvykle snažší dostat se na dvouobor, v případě Masarykovy univerzity v Brně je to naopak. Uvedené příklady v příspěvku nejsou kompletním přehledem všech špatně či dobře dostupných oborů, zahrnují však velkou část studijní nabídky.
Kam se dostanete?
Obecně hlavně na techniku a některé přírodovědné obory. Fakulta strojní a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze přijímá všechny uchazeče bez přijímacích zkoušek, podmínkou je pouze úspěšně splněná maturita. Pokud tedy máte zájem o obory jako Jaderné inženýrství, Matematické inženýrství, Informační a automatizační technika nebo Strojírenská technologie a management, máte vyhráno – nic vám nebrání je studovat. Bez přijímacích zkoušek se obejdete dokonce i na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Tato fakulta nabízí studium zaměřené na matematiku, fyziku a informatiku a to včetně pedagogických oborů. Zkouška byla pro akademický rok 2007/8 prominuta na některých oborech VUT v Brně (např. Biomedicínská technika a bioinformatika).
Přírodovědná fakulta UPOL sice přijímací řízení vypisuje, v minulém roce ho ale uchazečům na většinu oborů prominula. V rámci přírodovědeckých fakult obecně jsou výběrové obvykle studijní programy zaměřené na biologii a geografii, v případě matematiky, fyziky nebo chemie je šance na přijetí velice vysoká až stoprocentní.
Kde to bude těžší?
Velmi výběrové jsou obecně humanitní a hlavně společenskovědní obory. Podobná situace je i v případě medicíny a zdravotnictví, i když tam je situace přece jen o něco lepší. Obory umělecké patří mezi ty nejhůře dostupné, pokud se ale k umění přidá i nějaká ta technika, jako v případě architektury, je situace o mnoho lepší. Dostupnost architektury na ČVUT se neustále zvyšuje, minulý rok byla na tento obor přijata takřka polovina zájemců, kteří se zůčastnili přijímacího řízení. V případě ostatních škol je ale šance menší.
Máte zájem o zdravotnické a lékařské obory? Ve spojení s technikou či chemií máte poměrně slušnou šanci. U čistě zdravotnických oborů je to horší. Na obor Porodní asistentka se ve Zlíně (paradoxně Fakulta humanitních studií) dostane jen každý ze zhruba pěti zájemců (minulý rok poměr uchazečů/přijatých 5,07:1), poměr u stejného oboru na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity byl 9,11:1, fakulta přijímá ale poměrně velký počet lidí dodatečně a na odvolání. Poměr uchazečů a přijatých na tento obor byl v případě Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity 5,20:1, v případě Lékařské fakulty UPOL 8,10:1. K přijetí ke studiu fyzioterapie je nejnižší šance na Lékařské fakultě UPOL (11,28:1), o něco lépe jsou na tom Lékařská fakulta MUNI (8,40:1) a 3. a 2. lékařská fakulta Karlovy univerzity (8,09:1, resp. 7,41:1). Ještě větší, ale stále velmi malá šance je na 1. lékařské fakultě UK (3,13:1), v Ostravě na Zdravotně sociální fakultě OSU (5,06:1) a Ústavu zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem (5,05:1). Velmi žádaným oborem je na mnohých školách Všeobecná sestra. V Olomouci je poměr 12, 57:1, v Brně 6,30:1, na jiných školách bývají poměry pod 5:1.
Pokud jse přímo o lékařské obory, v případě všeobecného lékařství není situace obvykle tak špatná, i když u všech škol platí, že odmítá velkou většinu uchazečů. Nejnižší šance je na 2. lékařské fakultě UK, kde byl minulý rok poměr 7,81:1. Podstatně těžší to mají zájemci o Zubní lékařství, které je přes obecný nedostatek zubařů jen velice těžko dostupné. Na 1. lékařské fakultě UK je poměr 11,73:1, na Lékařské fakultě UK v Plzni 9,79:1, Lékařská fakulta UPOL přijímá v poměru 9,52:1, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové 9,25:1 a Lékařská fakulta MUNI 8,57:1.
A společenskovědní nebo humanitní obory? Dostat se na Právo je všude těžké, paradoxně nejméně asi na Univerzitě Karlově, kde jsou uchazeči odmítáni a přijímáni v poměru 5,52:1. V Olomouci je to 6,65:1, na bakalářský obor Právo ve veřejné správě 9,74:1. Právo v Brně může studovat jeden ze 7,88 zájemců. Nejvýběrovější je Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, kde je poměr 10,97:1. Ještě obtížnější je jiný předmět na stejné fakultě, Veřejná správa, s poměrem 14,01:1.
Psychologie – pozor, Filozofická fakulta UK nově otevírá magisterské studium tohoto oboru i pro akademický rok 2008/9, uzávěrka přihlášek je 31.5. Při minulém přijímacím řízení byl poměr uchazečů a přijatých 16,38:1. Psychologii můžete studovat i na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poměr zde je 10,44:1, Pedagogické fakultě Západočeské univerzity – obor Psychologie se zaměřením na vzdělávání (13,79:1), Filozofické fakultě UPOL (16,28:1), Filozofické fakultě MUNI (10,94:1), Pedagogická fakulta UK nabízí ke studiu obor Psychologie a speciální pedagogika (10,61:1).
Další obory, u kterých je skutečně velice malá šance na úspěch při přijímacím žízení (poměr 10:1 a horší), už jen stručně: jazyky – Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad (Filozofiká fakulta, UPOL) 19,47:1, Lektorství cizích jazyků – AJ (Pedagogická fakulta, MUNI) 10,07:1; Historie (Filozofikcá fakulta, UPOL) 16,08:1 – test OSP (!); Marketingová komunikace a PR (Fakulta sociálních věd, UK) 15,86:1; Pedagogika – veřejná správa (Pedagogická fakulta, UPOL) 12,89:1; Andragogika (Filozofická fakulta, UK) 10,84:1, Andragogika – sociologie (Filozofická fakulta, UPOL) 11,23:1; Speciální pedagogika (Pedagogická fakulta, UK) 10,62:1; Politologie a mezinárodní vztahy (Fakulta sociálních studií, UK) 10,07:1; Pedagogika – sociální práce (Pedagogická fakulta, UPOL) 10,03:1 – test OSP.
Výše uvedené příklady nezahrnují umělecké obory a obory, které lze libovolně kombinovat s jinými. Odstrašujícím příkladem jsou v této oblasti Mezinárodní vztahy ve dvouoboru, na které je přijat méně než jeden zájemce z dvaceti šesti. K obecně silně výběrovým oborům patří i žurnalistika (jako jednoobor na Fakultě sociálních věd UK blízko k 10:1, na Fakultě sociálních studií MUNI jako dvouobor s ještě horším poměrem, naopak výrazně lépe je na tom dvouobor na Filozofické fakultě UPOL) nebo politologie, ale i jiné obory ze sociálněvědních, filozofických a pedagogických fakult. Poměrně různorodá je situace u ekonomicky zaměřených oborů, některé z nich patří ale také k velice výběrovým. Hůře dostupné je i přijetí na tělovýchovné obory, poměr je u nich často mezi 5 – 10:1.
Napsaný příspěvek má za cíl ukázat, že ačkoliv se dostupnost vysokoškolského studia obecně zlepšuje (zvyšuje se podíl vysokoškoláků v populačních ročnících), ještě stále je svoboda volby studijního oboru v mnoha oblastech silně omezena. Strop výběrovosti, udávající maximální poměr konajících zkoušku a přijatých by zde mohl zásadně zlepšit situaci a zrovnoprávnit uchazeče s různými zájmy.
Otevřené VŠ 
Napsat komentář